26)  Hanetka (05.12.2011 06:51)

No, takže... nekomentovala jsem tuhle povídku pravidelně a Míša moc dobře ví proč... ale o to víc jsme to probíraly přes jiné kanály v době, kdy to psala. A nakritizovala jsem se dost, o tom žádná. Ale...
Šárko, pokud to probíráte ve škole, jistě vám taky řekli, že pokud je kritika myšlena jako pomůcka ke zlepšení psaní, měla by být konstruktivní. Napsat, že něco bylo mrtvé, moc konkrétní ani konstruktivní není. Jak "živé" by sis představovala, že by to mělo být? Za svou osobu musím říct, že jsem uvítala, když jsem v téhle povídce našla pasáž, u které jsem si z té ždímačky citů mohla oddechnout. Střídání emočně vypjatých pasáží s těmi klidnějšími je v pořádku, tak to má být.
A když už mluvíme o mrtvých pasážích... všimla sis, kolik jich ve svých dílech má třeba Jirásek? Nebo i Hemingway? To se skoro nedá přežít...
Pokud jsi to ale myslela jinak, pak nechápu jak. Měla jsi to víc rozvést. Z takto formulované kritiky se poučit nemůžu - jen bych na Míšině místě měla blbý pocit, že si prostě musíš rýpnout. Takhle to na mě působí - a mám dojem, podle ostatních komentářů tady, že nejsem sama.

25)  SarkaS (04.12.2011 23:10)

Twiluško, díky ti Konečně někdo. Ale nemylte se, tuhle povídku považuju za úžasnou Mibel je hrdinka, že se s tímhle poprala takhle úžasně.

24)  Bosorka (04.12.2011 22:24)

Míšo - já ti děkuji, že jsem mohla být u toho, když tato povídka vznikala. A byla to jízda! Sice moje zpětná vazba spočívala ve shluku samohlásek (občas se teda objevila i nějaká ta osamocená souhláska ), ale bylo to vždy od srdce.
Jewtě jednou díky!
A teď, Jeď, Dadýne, jeď!

23)  Twilly (04.12.2011 20:58)

Šári, nebráníme Mišut, ale náš názor na její psaní, přesně jak jsi řekla. Komentář je hodně subjektivní vyjádření a náhoda chce, že jsme se na hodnocení této povídky shodly. Nic víc a nic míň. A mmch, tvoje věci máš docela dost promyšleny, tak nějak jsem ještě neměla u nich potřebu negativní kritiky, ale věz, že jestli se mi něco nebude líbit, nebo zamlouvat, nebudu mít problém ti to dát najevo

22)  Adél (04.12.2011 19:58)

to je no prostě krása strávila jsem nad touhle povídkou snad celý den.. ...ten příběh je skvělí,krásný,zamilovaný ještě že nikdo nebyl doma,jelikož jsem skončila s notebookem v posteli s kapesníky všude kolem a s čokoládou v ruce možná přeháním ale já doufám že ne ale kdyby se to s filmovalo tak v tom kině sedím od rána do večera samozřejmě s kapesníky a čoko v ruce

21)  Amisha (04.12.2011 18:18)

Milá Mišutko moje. Děkuju ti za krásný příběh! Miluju tě a tvoje psaní. Děkuju za to co pro mě děláš a jak jsi na mě hodná. Moc si toho vážím!

Milá Šárko, kritika je v pořádku ale já ji řeším tak, že to konkrétní osobě pošlu soukromou cestou, nicméně si dovolím s tebou nesouhlasit a jako naprostý laik čtenář, ti musím říct, že já jsem byla blahem rozteklá a žádnou mrtvou pasáž jsem nenašla.

20)  Czistoslava (04.12.2011 17:23)

Děkuju Míšo a držím palce aby ti Duhovky vyšly knižně, určitě si to zasloužíš a Duhovky taky.

19)  SarkaS (04.12.2011 15:48)

Bye, není to tak, že bych to dělala ráda, ale je fakt, že nemám ráda neupřímnost. A docela mi chybí, že nikdo není většinou schopný napsat mi, co se mu na mých povídkách nelíbilo. Přitom je to důležité, protože jak se má člověk vyvarovat chyb, když mu je nikdo neukáže a sám si jich většinou nevšimne? A tady u téhle povídky jsem si toho všimla nejspíš proto, že nám na škole od začátku semestru vtloukají do hlavy nejdůležitější zásady při psaní a tohle je jedna z těch ukázkových chyb. Mibel ale ví, že si jí jako autorky vážím a nemělo se jí to nějak dotknout nebo nedej bože urazit. Nezapomeň, že komentáře jsou o subjektivním názoru toho kdo je píše a pro mě to tak opravdu bylo. Vždycky si může řict, že se můžu jít bodnout i s celým tím svým pohledem na věc. Přesto je fascinující, jak ji všichni bráníte, byť to nebylo myšleno zle. A slova jsem si předtím než jsem je napsala dobře rozmyslela, i když se ti to třeba nezdá, na tom spojení mi nepřijde nic tak hrozného, protože si dokážu představit minimálně šest frází, kterými bych to mohla napsat, kdybych zamýšlela někoho urazit.

18)  belko (04.12.2011 15:32)

Míšenko, broučku, píšeš geniálně!!! Já věděla, že je tam něco pravdivého, prostě to z toho příběhu silně čišelo. Pořád jsem si musela připomínat toto moudro (velmi volně cituji): "Lidé jsou sobečtí. Pokud jim někdo umře, přemýšlí o tom, co sami ztratili. Nepřemýšlí o tom, co ztratil ten, co umřel."
Nemůžu se dočkat další Duhy!!
Děkuji!

17)  Bye (04.12.2011 12:43)

No dobrý, mám to až pod nos! KISS
Jáj, to budu mít o dovolený co dělat

16)  MisaBells (04.12.2011 12:25)

Byeuško... 1) Tajný život Salvadora Dalího, zde: http://www.databazeknih.cz/knihy/tajny-zivot-salvadora-daliho-80066
2) Deník Génia, zde: http://www.databazeknih.cz/knihy/denik-genia-33506
3) další jeho dílka, zde: http://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/salvador-dali-9679
4) Odkaz na Deník génia ke stažení, zde: http://www.uloz.to/8251957/denik-genia-pdf

15)  dasa (04.12.2011 11:56)

nadherna poviedka dakujem za nu, velmi pekne rozpracovany dej, postavy a vsetko proste =)
keby vijde knizne urcite by mala miesto aj u mna

14)  MisaBells (04.12.2011 11:38)

Hrozně moc děkuju za vaše komentáře. Hodně jsem si z nich vzala... Díky moje duhy!

13)  olspet (04.12.2011 11:21)

Tak a teď bych moc ráda poprosila o kapesník, protože mám na krajíčku. Pro Vítka (chybí mi), pro Dana a Zuzku (že se nakonec v sobě našli) a hlavně proto, že to končí.
Je to krásná povídka a člověk to hltá a čeká na každé další slovo, kapitolu a doufá, že na konci bude ta duha.
Pokud to jednou půjde do tisku, moc bych si ji přála do své knihovny.
Děkuji Ti, jsi úžasná.

12)  Jula (04.12.2011 11:05)

Míšo, byla to nádhera
Přesně takhle jsem si konec téhle povídky představovala, naplnila jsi mé očekávání
Při Vítkově vzkazu v MP3 mi začaly téct slzy a při vstupu do obývacího pokoje s těmi fotkami se, potvory, spustily znovu
Ale hlavní je, že jsou Dan se Zuzkou spolu
Doufám, že se podaří knížní vydání. Hrozně ráda bych měla tenhle příběh doma.

11)  lumik (04.12.2011 10:21)

Děkuju

10)  Petris (04.12.2011 08:32)

Milá Míšo děkuji za tuhle povídku, napsat něco tak čtivého, na tak těžké téma je obdivuhodné. Všechny postavy si vykouzlila bezvadně, věrohodně. Dialogy jsou úžasné a vtipné. Ostatně, je to prima, jako Tvé předchozí výtvory. Pravidelné přidávání v osm ráno musím také pochválit. Moc děkuji a těším se na zbytek.

9)  Bye (03.12.2011 23:28)

Tak za prvé, Míšo, toho Dalího si fakt budu muset přečíst!
Za druhé, uf, fakt se mi ulevilo, když jsem konečně naznala, že všechno skončilo, jak má. Zuzka s Danem!!! Jo!!!
Děkuju...
U ´Minor swing - neoriginál´ se mi znovu roztekly oči. Vítek už mě asi nikdy neopustí... A samozřejmě jsem čekala, jakou duhu Zuzce pošle. Hodně jsem o tom přemýšlela, ale odraz duhy v Danových očích mě doopravdy nenapadl.
Přivítání s Danem - váááu, to byl fofr!
Epilogem jsi mě rozkrájela na tenounké nudličky

Děkuju za tuhle nádhrnou povídku. Byla jednou z těch nemnoha, na jejíž vydání jsem velmi netrpělivě čekala - a to navzdory tomu, že přibývala naprosto nadstandardně každý den
Stále trvám na tom, že tohle by obstálo i v knižní podobě. Můj hltací reflex mě o tom přesvědčoval každým dnem.
Nechápu, co Šárka myslela tím úplným mrtvem v druhé třetině povídky. Jediné, co mi tam přišlo mrtvé, byl Vítek. V závěru by mi do případné knihy trochu chybělo snad jen víc sbližování s Danem. Ale tuším, že tohle mi nabídneš v dalších Duhovkách na který se už neskutečně těšíííím!!! Takže je moje romantiše duše uspokojená.
Míšo, tohle byla fakt neskutečná jízda. Jako knihu bych to zhltla na posezení. Hrozně mě baví Tvůj čtivý a jazykově živý styl. Dávej!

Děkuju!

A teď ještě něco pro Šárku:
všimla jsem si, že ráda a často upozorňuješ autory na nedostatky, které objevíš v jejich povídkách.
Je to jistě záslužná činnost, protože, jak jsem pochopila, to děláš s čistým úmyslem zkvalitnit jejich tvorbu a náš čtenářský prožitek. Tak trochu si ale myslím, že by ses napříště mohla sama zamyslet nad volbou svých slov (úplně mrtvé?! ), aby ta Tvá konstruktivní kritika neměla spíš destruktivní účinek

8)  Fanny (03.12.2011 18:22)

Řvala jsem a ne málo. Chvilkama dojetím, občas štěstím a převážně prostě "tím". Ten konec byl a nebyl jasný nebo aspoň pro mne. Teď lovím slova z paměti a nevím co říct, napsat. Nádherná povídka, která si zaslouží aby nebyla "v knihovně" jen imaginárně...

7)  Annie (03.12.2011 08:38)

Úžasná povídka..Fakt dobře se to četlo!
Těším se na Sázka na duhu..¨
Dadýnek je prostě božíí