8)  DarkMoon (30.03.2014 20:23)

Amen Těžko říct, jestli bolí víc ty krásné, nebo ty, které připomínají všechno to zlé, co se stalo...

7)  Bosorka (30.03.2014 19:15)

jj, nejhlouběji můžeme padnout, když vystoupáme příliš vysoko...
Krásné vzpomínky...o to víc musí bolet.

6)  DarkMoon (30.11.2013 18:46)

Máto, děkuju moc Miluju tvá komentářová shrnutí

5)  Mata (30.11.2013 18:31)

To bylo... sladké, opojné jako jahody, jako oblíbené cukroví, které ale pod tíhou toho, co víme, zhořkne na jazyku... člověk skousne, polkne, usměje se, ale přeci je mu z toho podivně smutno na duši...
Díky

4)  DarkMoon (27.11.2013 20:10)

Margarett, děkuju moc Skoro pokaždé? Já měla za to, že tohle je jediná výjimka Jo, roztomilý, to on byl Jo, Antonio je kapitola sama o sobě Ale on to myslí dobře Že jsem tě přiměla se podívat na Fantoma, mě těší Děkuju moc

3)  Margarett (27.11.2013 17:08)

DarkMoon.
Tvé kapitoly z minulosti jsou skoro pokaždé smutné a konečně je tu jedna z těch pozitivních. Daniela, si tak mladýho dokážu živě představit. Musel být tak moc roztomilý.
Antonio je v nějakýczh chvílích bráška na zabití, ale... ale to asi všichni sourozenci, že?
Na tuhle kapitolku jsem se těšila a nezklamala si.
Co se Týče Lisabeth, kvůli té fotce jsem musela skouknout Fantoma opery a myslím, že jsi zvolila dobře.
Děkuji za další střípky z Danielovy minulosti.
JEN TAK DÁL.

2)  DarkMoon (27.11.2013 13:35)

Simones, děkuju moc No ano, mladý, naivní... Jeden by ho až nepoznal, že Ono holt staletí v životě jako má on jednoho dost změní... Kdyby jim to vydrželo... No právě. Ono to vlastně ale ani tak docela nebyla ničí chyba, o to to je horší
Správně, teď se vrátíme zase zpátky do přítomnosti
Jo, já vím, že na to všechny čekáte Slibuju, že už se dočkáte

1)  Simones (27.11.2013 13:27)

ani se moc nedivím, že Daniel podlehl, byl mladý naivní jen kdyby jim to vydželo no a teď zase hurá do přítomnosti? a už se Daniel konečně probudí?